Mnemotechniky – umění rychlého a účinného dlouhodobého zapamatování
   Mnemotechniky, tedy techniky účinné práce s pamětí, nám na rozdíl od jakéhokoli způsobu mechanického učení zpaměti umožňují naučit se jakékoli informace efektivně a dlouhodobě a navíc je zároveň pochopit a utřídit v rámci znalostí, které již máme.

 Mnemotechniky Tullius

K čemu nám jsou v době Googlu a Wikipedie mnemotechniky?
   Žijeme ve společnosti, jíž vládnou informace, zároveň však nebyly informace všeho druhu nikdy tak dobře dostupné jako dnes. Proč pracovat na své paměti? Především, nalezená informace je pasivní – vidíme ji před sebou, ale nepracujeme s ní, není aktivně začleněna do toho, co již známe. S informací, kterou máme v paměti, můžeme po celou dobu aktivně pracovat. Jsou však i situace, kdy je paměť zcela nepostradatelná – pro různé zkoušky a pohovory je zapotřebí se vše naučit, práce s mnemotechnikami nám navíc poskytne i jistotu, že jsme na zkoušce či pohovoru skutečně řekli vše, co jsme chtěli. Při pracovních schůzkách či obchodních jednáních nám správná příprava pomocí mnemotechnik pomůže okamžitě a aktivně reagovat na náhlé a neočekávané události či změny. Jakýkoli proslov či prezentace na veřejnosti je mnohem účinnější a projev působí mnohem sebevědoměji, je-li řečník schopen mluvit zpaměti. Řečník má takto navíc po celou dobu publikum pod kontrolou a může reagovat na změny jeho nálad a pozornosti.Mnemotechniky Tullius

 

Trocha historie
   Podle nesčetněkrát citované legendy (poprvé se objevuje u Cicerona, De Oratore II, 74, 352–353) vzniklo antické umění paměti v 5. století př. Kr. v řecké Thessálii. Jistý bohatý muž jménem Skopás zde tehdy pořádal hostinu. Mezi pozvanými byl i básník Simonidés, najatý aby zapěl chválu na hostitele. Simonidés to učinil, ale ve své ódě vychválil i božská dvojčata Kastóra a Polydeuka. Skopás se urazil, jelikož se v Simonidově básni musel o slávu dělit s božstvy, a když si k němu básník přišel pro sjednanou odměnu, dal mu jen polovinu s tím, že druhou mu mají zaplatit oba bohové. Zanedlouho poté vešel do místnosti sluha a oznámil, že před branou stojí dva mladí muži a přejí si hovořit se Simonidem. Sotva Simonidés vyšel z budovy, země se zachvěla a stavba se zřítila k zemi a pohřbila pod troskami hodovní síň se Skopem a všemi jeho hosty. Přežil jen Simonidés, jemuž se tak Dioskúrové odměnili za jeho chvalozpěv.
    Po odklizení trosek se zjistilo, že těla byla příliš poškozena, než aby je bylo možno identifikovat. Byl tedy povolán Simonidés jako jediný žijící přímý účastník celé události. Když se básník podíval na spoušť před sebou, uvědomil si, že si dosud pamatuje, kde který z hostů seděl, a podle umístění těl tak mohl jednotlivé osoby identifikovat a předat je rodinám k řádnému pohřbu. Tak se zrodilo umění paměti.
V antickém starověku bylo ars memoriae, umění paměti, nedílnou součástí řečnického umění, a zůstalo jí až do 16. století, kdy umění paměti upadlo v zapomnění společně s komplexní rétorikou.

 

Okultismus, magie a moderní věda
    Ve středověku a po část renesance však umění paměti představovalo základní součást všeobecné vzdělanosti, a mnoho učenců je rozvíjelo a rozšiřovalo. K původní antické metodě loci (metodě míst) přibyla celá řada dalších více či méně účinných paměťových technik. Ty byly později převzaty hermetickou okultní tradicí, v níž se umění paměti změnilo v úsilí klasifikovat svět a rozpomenout se na univerzální vědění, které podle tehdejších okultních tradic mají lidé v hlavě od narození. Z těchto pokusů lidí jako byl např. Ramon Llull se zrodila diagramatika, jeden z mocných nástrojů moderního vědeckého myšlení.
    Mnemotechniky, tedy čisté umění paměti, se z hlavního proudu vytratilo, a přežívalo pouze v tradicích iluzionistů. Ještě na počátku minulého století byla fenomenální paměť jedním z vrcholných čísel takové magie.

 

Návrat mnemotechnik
   S rozvojem zájmu o fungování lidského mozku, kognitivních věd a neurověd se vrátil i zájem o mnemotechniky. Pro vědu objevila umění paměti Frances A. Yatesová ve své knize The Art of Memory (1960), v níž prokázala, mimo jiné, obrovský význam umění paměti ve středověké a renesanční společnosti a význam umění paměti pro vznik moderního vědeckého myšlení. Následné experimenty prokázaly, že účinnost tradičních metod umění paměti spočívá v tom, že jsou založeny na stejných principech jako fungování lidského mozku. Česká společnost pro trénování paměti byla jednou z prvních organizací na světě, která se začala mnemotechnikami systematicky zabývat a uplatňovat je k zlepšení kvality života seniorů. Dnes se mnemotechniky opět začínají využívat k zlepšení efektivnosti učení a manažerských dovedností. Tullius je první společností, která s mnemotechnikami tímto způsobem pracuje v České Republice a navíc je řadí zpět do rétoriky, kam patří.

Uživatelský účet

Tullius novinky

Rozhovor dvou mensanek o hieroglyfech, rétorice a nových metodách trénování paměti

Odebírání novinek

captcha

Copyright © 2018 Tullius s.r.o. - Všechna práva vyhrazena

Kopírování jakéhokoliv obsahu bez souhlasu autorů je přísně zakázáno.

Vytvořeno ve společnosti For Office IT s.r.o.